Cibule je multifunkční zelenina plná vitamínů, bez které si nedovedeme představit žádnou zahrádku, žádnou babskou radu, či recept.

Cibule a její pěstování

Cibule (lat. allium cepa) je základ každé kuchyně. Známá byla již 4000 let př.n.l., využívali ji staří Egypťané, Sumerové, Řekové a Římani. Předpokládá se, že cibule pochází ze Střední Asie. Je nepřeberná studnice vitamínů a nepostradetelná v kuchyni. Pro její léčivé účinky je velice oblíbená v "babských" radách a léčivá na všechny způsoby.

Na  výsadu cibule musíme jít s filipem, abychom sklidili chutné a tvrdé cibulky, které nám vydrží dobře uskladněné.

Druhy cibule

• žlutá - nejrozšířenější, dále se dělí na jarní a podzimní odrůdy, vhodná do teplé i studené kuchyně
• červená - vhodná do salátů, svou barevností zpestří každý salát
• bílá - má uplatnění hlavně v mexické kuchyni, velmi chutná
• šalotka - má vyšší obsah cukru, vhodná k přímé konzumaci
• sečka 
• perlovka - tvoří přechod mezi cibulí a pórkem. Vyhovují ji písečné půdy. Není vhodná ke skladování, ale přímé konzumaci. Sadíme do sponu 20x5 cm. Perlovka se nemusí loupat.
• lahůdková, jarní - sklízí se zelené výhony, prakticky z každého druhu cibule

Pěstujeme cibuli

Velmi doporučujeme pěstovat cibuli ze semen. Rostlinky jsou kvalitnější, jsou již pevně usazené tím, jak se usadí semínko v půdě, jsou rovnější a nejdou brzy do květu.

Cibule potřebuje slunné stanoviště, ne přímé světlo. Půda by měla být dobře propracovaná, provdušněná s dávkou živin. Pozor nehnojit čerstvým kompostem! Raději využít hnojiva k přípravě půdy určená přímo pro dohnojení cibule. Nachystáme si záhon.

Půdu můžeme ještě prohodit šterkem a lehce zapracovat, aby byla půda opravdu lehká a dobře propustná.

Cibuli sázíme do rýh, které jsou od sebe vzdáleny 25-30 cm  v řádcích 10 cm do sebe v jedné nebo dvou řadách. Výsev probíhá v březnu do hloubky 2,5 cm, optimální je zhruba 35-40 semen na jednometrovém řádku.  S výsevem v březnu je lepší počkat až opadnou silné mrazy, které by mohly poškodit rozklíčenou cibuli.  Po jednocení 30 rostlinek na jednometrovém řádku.  Cibuli jednotíme cca. rostlínky 4-5 cm od sebe. Mladé cibulky nevyhazujeme jsou lahůdkou.  

Ozimé odrůdy se vysévají v polovině srpna o 1cm hlouběji. Je lepší dodržet čas srpen/září (časné výsev způsobují vybíhání do květu, pozdní pak nedostatečný čas pro vyvinutí rostliny). Do zimy by měli rostliny dorůst na tloušťku 5 cm.

Zejména v době klíčení je nutná dostatečná závlaha. Zálivka je vhodná do poloviny července.  Cibule není náročná na zalévání. Díky své krátké vegetační době již cibuli nedohnojujeme, vystačí jí živiny z dobře připravené půdy.

Cibule se sklízí od července do listopadu.

Cibuli sušíme v dobře větrané a suché místnosti. Svazkujeme po 10-15-ti kusech.

Jako každou zeleninu napadají různé choroby i škůdci např. krčková hniloba, plíseň cibulová, květilka cibulová.

Cibule musí na záhoně nejdříve zavadnout, pak ji podřízneme, tzn. přeruší se její kořenový systém. Po podříznutí se začne zatahovat krček a zhruba po dvou týdnech cubile vysychá. Postup je dobré dodržet, aby cibule byla chutná a zdravá i při skladování.

Vitamíny v cibuli by vydali na samostatnou kapitolu.

Vitamíny

Cibule obsahuje vitamíny A, B1, B2, B3, C, minerály, síru, fosfor, vápník, železo, hořčík, jód, sodík, draslík. Stimuluje a vyvažuje činnost žláz. Pomáhá při odbourávání tuků. Je bohatá na antioxidanty, čímž brání buňky proti stárnutí. Je důležitá pro správný růst nehtů a vlasů. Také jako afrodisiakum. Prvky v cibuli napomáhají udržet optimální pH lidských tkání v tělě.

Cibule obsahuje látku Allicin s antibiotickými účinky, díky níž je vhodná při léčení nachlazení, bolesti dýchycích cest, kašle, hlasivek. Doporučuje se smíchat krájenou cibuli s cukrem, nechat přes noc odstát a použít takto vzniklý zdravý sirup. Cibuli také můžeme svařit ve vodě, vodu takto obohacenou použít na obklady při zánětech průdušek.

Pro zajímavost cibulí můžeme např. barvit vejce, textil, vlnu. Cibulí lze ošetřit staré rámy obrazů. Vyčistit skvrny na šatech, a další.

Cibule v kuchyni

Cibule je zelenina s největší spotřebou na osobu. Chuť je od nasládlé až po pálivou. Nejednu hospodyňku při loupání rozpláče, je to tím, že cibule uvolňuje málo stabilní kyselinu propenylsulfenovou. Bez cibule si snad nedovedeme představit žádné jídlo, je chutná v pomazánkách, na chleba, do marinád, na maso, do guláše, v omáčkách, do šťouchaných brambor, zelí. Jedná se o důležitou složku tradiční české kuchyně, zabíjaček, polévek.

Cibule je milovaná i nenáviděná. Jak jste na tom vy?

Sdílejte článek a komentujte s přáteli na Facebooku!

Semínka cibule v eshopu

Autor: Hana Michalíková, www.rostliny-semena.cz