Divoké ostružiny ze zahrady - jsou vyhledávanou pochoutkou našich zahrad a záhonů pro děti. Vypěstováním těchto chutných bobulí jim uděláme velikou radost.

Divoké ostružiny ze zahrady

Ostružiník (lat. Rubus) je z čeledi růžovitých a zahrnuje velký počet druhů. Jeho plodem je souplodí peckoviček známých pod názvem ostružina a malina. Můžeme pěstovat plané i šlechtěné odrůdy, na jejichž plody nedáme po sklizni dopustit. Druhy se liší chutí, barvou a tvarem a velikostí podů, rostliny mohou být s trny nebo bez trnů. Rozlišujeme také druhy, které můžeme tvarovat, např. do okrasných brán, či vstupů na zahradu, mohou se pnout kolem stojen pergoly, venkovního posezení, apod.

Pěstování ostružiníku

Ostružiník a maliník pěstujeme zejména pro sladké plody, které mají využití hlavně pro přímou konzumaci. Plody můžeme dále zpracovat na marmelády, sirupy a zavařeniny, do koláčů a ovocných salátů, špízů, čokoládových fondue.

Maliny i ostružiny jsou bohatým zdrojem antioxidantů, které jsou potřebné pro zdravé fungování lidských buněk. Obsahují vysoký obsah vitamínu C. Můžeme využít také listů pro lahodný čaj. Listy na čaj sbíráme v květnu až červnu, nejlépe dopoledne, dříve než má rostlina květy.

Pěstování ostružiníku

Ostružiník můžeme pěstovat i ze semen. Semena nejlépe vysadíme do substrátu určeného pro ovocné stromy nebo na kompost a zakryjeme igelitem. Doporučuje se před výsadbou semena přes noc namočit do vody.  Pěstujeme na slunných, ale ne příliš teplých stanovištích. Ostružiník si buďto přivezeme v balu nebo přesazujeme vypěstované sazeničky, při sázení tedy vyhloubíme jámu na výšku 40 cm, o šíři cca. 50 cm. Kořenový bal před výsadbou namočíme cca. na hodinu do vody. Rostliny zasadíme, přidáme rašelinu a dobře zalijeme. Zemní výhony u ostružiníku, jsou ty na nichž se další rok objeví plody. Proto je od ostružiníku neoddělujeme. Kořenový krček zasypeme rašelinou, nebo přidáme kompost, či nadrcenou slámu.

Rostliny vysazujeme v březnu až květnu. Ideálně 2-3 m od sebe na záhon. Ostružiníku se dobře daří i při pěstování na balkoně. Je třeba vhodně zvolit větší nádobu cca 50l objem. Dno musí mít odtok vody. Balkonové ostružiníky nenecháváme přes zimu venku, ale přemístíme na místo, kde nemrzne. Nádobu si nachystáme tak, že na dno dáme kamínky, pak směs substrátu a rašeliny. Balkonové rostliny bychom měli dohnojovat, nejlépe dvousložkovým hnojivem. Balkonové ostružiny potřebují oporu, ke které vzrůstající rostlinky postupně přivážeme. Rostliny v nádobě potřebují hodně vody, ale ne podmokřit.

Důležitý je taky řez rostlin, který provádíme v zimě. Odstříháváme dvouleté rozvětvené, odpozené pruty a necháváme a ke kontrukci přivazujeme jen několik mladých a silných výhonů. Pokud máme ostružiník roubovaný, ostraňujeme plané výhony z podnože. 

Záhonové ostružiníky nepotřebují v zimě ochranu. Pokud přece jen chceme, můžeme rostlinu obalit netkanou černou textilií.

Pěstování maliníku

Maliník je bujně rostoucí keř. Plody se tvoří na výhonech jednoletých prutů, které z nich vyrostou druhým rokem. Prut potom odumírá. Maliník vyžaduje slunné stanoviště s plným slunečním nasazením po celou délku zrání malin. Sluneční záření má vliv na kvalitu plodu. Maliník sadíme v březnu až květnu, do kypré, humusem dobře zásobené půdy. Maliník vysazujeme na 8-10 let na jedno stanoviště. Vybíráme ho tedy pečlivě.

Maliníku vyhloubíme jámu o průměru 50-60 cm, o hloubce 40 cm. Před přesazením zastřihneme kořeny a nadzemní části rostliny zkrátíme na jejich 1/3 délky. Jednotlivé rostliny od sebe sadíme ve vzdálenosti 0,5 - 1m.  V době vegetace je nejlepší zalévat denně. Maliníky plodí na loňském dřevě, jakmile prut po odplození odumře, můžeme ho na zimu vylomit. Mladé pruty můžeme zkrátit na zimu svázat k sobě, nebo opoře.

Náš tip jsou horké maliny se šlehačkou :-P