Kořist loví na drobné výběžky, na nichž je lepivý sekret s trávícími enzymy.

Rosnatky - Dorsera je jeden z největších rodů masožravých rostlin V roce 2008 bylo spočítání na 188 drhů těchto masožravek.  Jsou to členové rodiny Droseraceae která zachytává  a tráví hmyz pomocí slizových žláz na povrchu listů. Hmyz nebo drobní obratlovci slouží jako doplněk v chudých půdách s malým obsahem živin. Všechny druhy rosnatek lze přirozeně nalézt na každém kontinentu kromě Antarktidy .

Botanický název pochátí z řeckého δρόσος  "drosos" = což znamená doslova rosa nebo kapky rosy. Název je odvozen z lesknoucích průhledných kapek slizu které jsou na špičce každého chapadla.

Rosnatky jsou většinou vícetelé rostliny a rostou velmi rychle. Rosnatky měří od několika cm až desítek cm na výšku. Popínavé druhy mohou dosahovat až 3m. Některé rostliny se mohou dožívat až 50 let!

Co jsou to rosnatky?

Rosnatky jsou charakteristické chapadly se žlázami vylučujícími lepkavý sekret, který pokrývá drobné výběžky na listech rostliny . K chytání a trávení kořisti bývají většinou použity stopkaté žlázy vylučující sladkou lepivou látku. Ta přiláká a přilepí hmyz. Kořist buď podlehne smrti vyčerpáním nebo zadušením způsobeným lepkavýma látkama které ji obklopují. Smrt obvykle nastává do hodiny a patnácti minut. Rostlina zatím vylučuje esteráz , peroxidázy , fosfatázu a proteázní enzymy . Tyto enzymy rozkládají hmyz a uvolňují z něj živiny. Výsledná látka je pak vstřebává přes povrch listu a živiny z ní použity jako doplňková výživa. Masožravé rostliny se tímto způsobem de facto´přihnojují´.

Všechny rosnatky dokáží přizpůsobit tvar aktuální potřebě, např. aby lépe omotaly kořist. Pohyb je však poměrně pomalý v řádech hodin. Ovšem některé druhy dokáží reagovat i v řádech sekund (napčíklad Drosera burmannii). Chapadla jsou extrémně citlivé na jakýkoli dotyk a při podráždění se ohýbají směrem ke středu listu. Podle Charlese Darwina stačí k podráždění kontakt nohy malého komára s jedním chapadlem. Tato reakce na dotek je označována jako thigmonastická. Kromě chapadel mohou některé druhy ohýbat čepel listů do různých stupňů, aby se maximalizovaly kontakt s kořistí. Tento pohyb je ale opoznání pomalější a trvá asi 30 minut.

Jak rosnatky vypadají 

Květy rosnatek, stejně tak jako u téměř všech masožravých rostlin, jsou drženy vysoko nad listy na dlouhém stonku. Květy jsou izolované od pastí, aby na ně mohly co nejbezpěčněji létat opylovači. Většina květenství jsou pupeny , jejichž květy se otevírají jen na krátké období.  Květy jsou otevřeny v reakci na intenzitu světla (často seotevřou pouze na přímém slunečním světle) . Květy jsou obvykle bílé nebo růžové a svůj směr přizpůsobují pohybu slunce po obloze. To nejspíš svědčí o chudých podmínkách, ve kterých rosnatky přirozeně žijí. Přesto na světě rosnatek ubývá, zejména ničením jejich přirozeného výskytu. Jde zejména o bažiny, močály nebo rašeliniště.

Kořenový systém většiny rosnatek je velmi málo rozvinutý. Slouží především k absorbování vody a ukotvení rostliny v půdě, pokud jde o příjem živin, kořeny jsou téměř nepoužitelné. Několik jihoafrických druhů používá své kořeny ke skladování potravin. Některé druhy mají šlachovitý kořenový systém, který zůstává během mrazů živý pokud vrchní část rostliny zemře. Druhy, jako je Drosera adelae a Drosera hamiltonii používají své kořeny na nepohlavní rozmnožování.

Mnoho druhů rosnatek jsou jednodomé. Rosnatky vytváří velké množství velmi drobných semen. Semena exotičtějších druhů klíčí v reakci na vlhkost a světlo, zatímco semena druhů mírného pásu vyžadují  vlhko a chlad. Vegetativní rozmnožování se přirozeně vyskytuje u některých druhů, jejichž kořeny jsou velmi blízko u povrchu půdy (např Drosera adelae a Drosera hamiltonii). Nová rostlina může také vyklíčit ze starších listů, které se dotýkají země. 

Kde rosnatky najdete

Rozsah těchto masožravek sahá od Aljašky k jihu po Nový Zéland. V Austrálii žije ve volné přírodě přes 50% všech známých druhů, v Jižní Americe nejméně 20 a v jižní Africe přes 20 druhů.  Malá část druhů masožravých rostlin se přirozeně vyskytuje v Severní Americe a v Evropě.

Mnoho léků také obsahuje aktivní složky obsažené v rosnatkách, například některé flavonoidy (Kaempferol, Myricetin, quercetin, Hyprrin), chinony, karotenoidy, pryskyřice, třísloviny a několik kyselin (máselná , citronová, jablečná, askorbová). Další využití našli domorodci z Austrálie, kteří považují rosnatky za delicatesu. Hlízy některých druhů se využívaly jako barvivo na textil. Ve skotských vysočinách vyrábí podle prastarého receptu z Drosery rotundifolia likér.V zemích jako je Německo, Rakousko, Švýcarsko, Česká republika, Finsko,  Maďarsko , Francie nebo Bulharsko jsou rosnatky cháněné. V současné době je situace kritická zejména v Severní Americe, kde vysoušením močálů mizí jejich přirozený biotop. 

Výskyt masožravých rosnatek ve světě

 Drosera Capensis loví kořist

Sdílet

Prodej semen masožravek: e-shop